Dívka z obrazu

Karel Gott

EmKolikrát jsem stál tam, před tím A7krámkem,
kde mě Chřál i Emmráz.
V myšlenkách jsem kráčel starým A7zámkem,
jenom Cjá a Emčas.
CKolikrát, když slunce vlídná Dzář zlátla,
Hmze starého rámu dívčí Emtvář mě zmátla,
Amdívčí tvář, jak růže ukryD7
v šál okroGCG7-ý.
CČekal jsem, že dá mi znameDní, zbytečně,
Hmdívala se na mé trápeEmní netečně,
Ampřesto jsem ten obraz toužil
D7mít v podkroGCG-í. H7 
Přišel náhle pán a obraz koupil,
snad jí má teď rád.
Jen já vím, že vůbec neprohloupil
a nemůžu spát.
Nehledám už úsměv neměnný z plátna,
tahle krása bývá u ženy málo platná,
sny, že dívku láska oživí nám pominou-ou-ou.
K obrazům snad můžeš lehce vplát, je zvláštní,
nemohou ti zpátky lásku dát s tvou vášní,
malíři mi tohle rouhání
D7jistě promiGno-o-oC-o-oG-ou. G7 
Kolikrát, když slunce vlídná zář zlátne
pokaždé mě krásná dívčí tvář zmátne,
nemusí mít ani nádherný šál okrový.
Nečekám už tajná znamení, zbytečně,
teď už vím, kde láska pramení skutečně,
teď už vímn, že na mé znamení odpoví.
Lá-la-la-la, lá-la-la-la-lá, lá-la-la,
lá-la-la-la, la-la-la-lá, lá-la-la.
Lá-la-la-la, la-la-la-lá, la-la-la-lá.
Pro vytváření playlistu se prosím nejprve přihlašte
Datum vytvoření :2013-12-20T21:16:19.667+00:00
Výsledky hledání: